KNA B2B

Dějiny filosofie V.

Pátý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Hobbese k Humovi se zabývá britskými empirickými systémy filosofie v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu díla a odkazu.

Odevzdanost do Boží prozřetelnosti (2.vyd)

Klasické dílo osmnáctého století se stalo "učebnicí" mnoha světců (Terezie z Lisieux). Termín "milost přítomného okamžiku" vyjadřuje moudré uspořádání stálého napětí mezi aktivitou a pasivitou v hledání Boží vůle. Dílo se stále vydává v různých překladech.

Živá řeka evangelia 3.

Celosvětová síť modlitby, kterou už tradičně sdílíme s papežem, nám připomíná, že srdcem poslání církve je modlitba. Můžeme dělat mnoho věcí, ale bez modlitby jsou mrtvé. Podněcujeme člověka, aby si přál hodnoty dne nahlížet duchovně: aby v nich poznal, jak Bůh sám originálně pracuje. To je vnitřní svoboda, oživující pak veškerou ostatní vnější činnost.

Živá řeka evangelia 1.

Dialogu je schopen ten, kdo zakusí, že ho má Bůh rád. Naděje ve vítězství dobra se pak pomalu stává jistotou. Co ale prožívají ti, kdo se považují za ztracené nebo osamocené? Text chce přispěchat s odpovědí, že nejsou nikdy ponecháni napospas. Autor nás vrací k počátkům rozhovoru s Bohem: k tomu, co je povolání, víra, novost života, duchovní a neduchovní, osoba, svoboda, cítění, co je zlo a jak jej překonávat, jak se správně modlit…

Živá řeka evangelia 2.

Církev je řeka, která tiší žízeň Božího lidu evangeliem. Naše cesta je pouť srdce, které dorůstá do toho, čím žije Ježíšovo Srdce. Láska se projevuje více skutky než slovy. Takovou lásku kniha ukazuje. Soucit se světem v Ježíšově Srdci proměňuje události celého světa. Zde se učíme usuzovat srdcem. Láska se umí radovat ze všeho, co vyrůstá ze skrytosti.

Vychází z výsosti

Text odkrývá témata duchovního života s pohledem na církev třicet let po „Anežce“. Můžeme se vyjadřovat protievropsky, pokud jsme na delší dobu ani nepřekročili hranice vlastní země? Žije Pán tím, co je nám vlastní? A jak poznat, že k nám hovoří? Slyší papež jeho hlas? Jak v sobě objevit tvořivost ticha? Jak skloubit modlitbu a starosti všedního dne?

Život a dílo Vladimíra Solovjeva

Sergej Michajlovič Solovjov byl synovcem Vladimíra Solovjova, nejvýznamnějšího „ruského klasika“, jehož spisy jsou vydávány v cizích jazycích a vliv jeho myšlení dalekosáhlý. V češtině o něm sice existuje několik životopisných zastavení, ale představení tohoto zdrojového textu vyplňuje podstatně to, co se jinde nedozvíme – jde o „první pramen“ důležitých informací. Autor se kromě systematické práce ve shromažďování materiálů soustředil na mnohem obtížnější rovinu: na vyhodnocování, odpovídající tradovanému slovu, jak ho zachytil v rodinném kruhu či od těch, kdo přišli se Solovjovem do styku. I samotný osud autorovy publikace je dramatický: směl vyjít až mnohem později díky ruským emigrantům v Bruselu.

Novéna se svatými filosofy

Někdy podléháme dojmu, že filosof se nemodlí, anebo zase ten, kdo se modlí, nemůže filosofovat. Dějiny křesťanské spirituality zásadním způsobem svědčí o možnosti propojení daru věro­hodného filosofování s nezbytím modlitby. Novéna po devět dní předkládá texty osobností (od Justina mučedníka po Editu Steinovou mučednici), v nichž se spojení obojího dokonale realizovalo.

Novéna se svědky víry - s biskupy Čech a Moravy

Téma duchovní svobody a našeho vnitřního růstu bylo v českých dějinách vždy živé. Zastavujeme se nad postoji biskupských osobností – jak svědčily o víře. V devítidenní sérii modliteb nahlížíme Boží působení v životě Metoděje, Vojtěcha, Arnošta z Pardubic, Jana z Jenštejna, Karla Matochy, Antonína Cyrila Stojana, Josefa Berana, Štěpána Trochty a Františka Tomáška.

Sedm příběhů s knihou

Sedm příběhů s knihou otevírá svědectví těch, kdo s knihou přicházejí živě do styku. O svém vnitřním světě vypráví: ilustrátor knih, knihovník, knihkupec, píšící autor, čtoucí čtenář, literární kritik a dítě. Každému je přisouzena jedna ctnost: pokora, skromnost, štědrost, činorodost, pokoj, laskavost a cudnost.

Novéna ke svatému Josefovi

Josef tesař ochraňuje tajemství Božího vtělení, což je náročný úkol. Spiritualita není nikdy „pohodová“. Na otázku, jak přetlumočit takové tajemství současníkům a jak jim ho sdělit působivěji, nachází Josef odpověď: přednostně hleďte na skrytého Ježíše. Novéna zahrnuje zkušenosti těch, kdo souvisle promýšleli „Pěstounův“ život a zdůrazňuje vnitřní sdílení se svěřeným Ježíšem.

Tomáš Špidlík dětem (omalovánka)

V omalovánkách si mohou děti vybarvit několik životních příběhů Tomáše Špidlíka. Otec kardinál měl vždy bezprostřední vztah k těm nejmenším: ti ho měli rádi a byli u něho šťastní. Kus takové radosti přejí všem dětem i dvě malé autorky, které nám příběhy vytvořily.

Z pokladnice otců

Tomáš Špidlík sestavil čítanku duchovních textů osvědčených autorů křesťanského starověku. Tito otcové církve nás v mnoha situacích povzbuzují s konkrétními radami a svěžími impulzy. Jejich zkušenosti sestavil otec kardinál na každý den celého roku ve formě krátkého meditativního čtení.

Svatá Františka Římská

Po ztrátě synů a manžela přijala úděl vdovy. Její dřívější palác se proměnil v útočiště chudých a nemocných. V době, kdy Řím strádal politickými spory a lidé houfně umírali na mor, s diskrétní „aristokracií ducha“ slouží nejzapomenutějším. Vnitřně strádala papežským rozkolem a obětovala se za sjednocující koncil, který by vyhojil rány církve. Nepřekvapuje, že je nazvána patronkou Říma. Je osvědčenou přímluvkyní za ty, kteří si zoufají nad ztrátou majetku a jsou nuceni žít v nespravedlnosti.

Vyprávění o Desateru (2.vyd)

Text zahrnuje dílčí momenty deseti přikázání Desatera, uchopené v širších souvislostech teologie narativní (vyprávěcí). Jde totiž o událost či příběh osobního zrání a rovněž o individuální rozlišení, třebaže biblický odkaz zůstává závazný a stále týž. Duchovní život, který hledá vztahovou rovinu zakoušené svobody, pak může překonat zúžené moralizující stanovisko.

Otčenáš

V modlitbě stále znovu opakujeme prosbu Ježíšových učedníků: „Pane, nauč nás modlit se.“ Stejně jako apoštolům Ježíš celé církvi dává modlitbu Otčenáš. Nesytí duši spousta vědomostí, ale vnitřní procítění a zakoušení pravdy. V Otčenáši najdeme podněty, které pomáhají upřímně a hluboce prožívat to, co je nejdůležitější v životě křesťana. Je v ní obsažena tradice dobře známého krátkého souhrnu veškeré dokonalosti. Papež František říká: „Tato křesťanská modlitba se rodí z odvahy oslovit Boha jménem Otče. To je kořen křesťanské modlitby, totiž říkat Otče Bohu.“

Vyprávění o svátostech

Text o jednotlivých svátostech církve nabízí podněty k duchovnímu životu. Opírá se o předchozí zkušenost klasiků spirituální teologie. Jde o praktické uchopení tématu.

Ignác z Loyoly a spiritualita Východu (2.vyd)

Špidlíkův Průvodce je napsán jak pro ty, kdo hledají cestu obnovy svého života, tak pro ty, kdo dávají duchovní cvičení. Průvodce pomáhá odkrývat vše, co nám běžně v úsilí o prohloubení vztahu s Pánem snadno uniká: jemnost Božího hlasu, na který je třeba reagovat, křehký záchvěv lidského srdce, které „mluví“, a také závratné Boží hlubiny, které člověka zvou do Božího Srdce.

U stolu v Betánii

Polarita dvou povah, činné a meditující osobnosti, je skloubitelná ve společném domově, v Betánii. Text načrtává plusy a minusy dvou duchovních typologií a rozvíjí pohled na místo, kde se vyhraněné osobnosti mohou setkávat: v domě, kde je stále zván Pán.

Novéna ke svaté Josefíně Bakhitě za běžence

Josefína Bakhita (1869–1947), súdánská světice, nás zaujme dramatickým životem a především tím, jak podivuhodné dílo v ní Hospodin vykonal. Devět dní prožívejme dar Boží svobody, který se jí přes prožité utrpení zrcadlí v hlubinném úsměvu. Prosíme s ní o milé, moudré a tvořivé srdce, aby se zrcadlilo v radostných očích.

Novéna se svatou Marií Krescencií

Františkánka z jihozápadního Bavorska – kam po druhé světové válce přišli vyhnaní obyvatelé z Jablonce nad Nisou – Marie Krescencie Hössová (1682–1744), svatořečená v roce 2001 Janem Pavlem II., je patronkou věcného jednání a milého slova. Je ochrán­kyní všech způsobů komunikace, také v elektro­nické podobě: vzýváme ji, abychom se uměli dobře, stručně a pravdivě vyjadřovat s vědomím, že žijeme každý okamžik v Boží přítomnosti. Celý život zakoušela tíživé bolesti zubů a hlavy: i v tom je nám blízkou průvodkyní.

Bezmocnost Všemohoucího

Text zahrnuje témata: proč místní církev potřebuje podněty z jiných částí světa; denní minutáž programu papeže Františka; proč se teolog rovněž modlí; nakolik se modlí podnikatelská církev; proč neopouštíme započaté dobré dílo; jaká je příčina toho, že knihovny provokují nečtenáře; zda je hudba doplňkem nebo podstatou života; růst uvědomělé víry mezi námi; kýč v duchovním životě; o neplodnosti někdejších podnětů... „Bezmocnost Všemohoucího“ vyjadřuje nezměrnou shovívavost Boha, jenž respektuje naši svobodu. Bezmocnost Bůh přijímá dobrovolně, aby nás jako Všemohoucí pozval k sobě.

Novéna s Romanem Guardinim

Po celých devět dní jsme vtaženi do textů vý­značného myslitele Romana Guardiniho (1885–1968). Dokázal spojovat mentalitu německé oblasti s románskou, ryzí zbožnost s hlubokým vzděláním, zájem o osudy světa s pronikavým nazíráním tajemství Kristova života. Papež František v něm uznává nejen teologa-vědce, ale člověka nesmírné laskavosti a církevního otce 20. století.

Novéna za jednotu srdcí k Cyrilu a Metoději

Hledáme osobnější vztah ke dvěma světcům, kteří k nám velkoryse na počátku našich dějin přišli vyprávět o Bohu a vytvořili pro nás ge­niální abecedu. Ve světové cyrilometodiáně se již leccos posunulo dál, takže získáváme stále nové poznatky i podněty. Po devět dní Hospodinu děkujme, co velikého přes dílo Cyrila a Metoděje pro nás vykonal.

Vláda klíčů

Jako Šestovovy Athény a Jeruzalém představují autorovu syntézu filosofickou, tak Potestas clavium (Vláda klíčů) je považováno za syntézu autorova teologického pohledu. Autor sází na existenciální paradoxy života, kterými zdařile narušuje uzavřené myšlení, spokojené se svým sebedefinováním. Jde rovněž o vážnou reflexi k tématu papežského primátu.

Kostelníkem v našich časech

Služba kostelníka patří stejně tak do dobré světové literatury jako do života civilizovaných zemí. Nabízený text reflektuje nesnadnou profesi kostelnickou. Dbá nejen o praktická provozní témata, ale připouští rovněž otázky vnitřnější, jako je samotná identita kostelníka.

Impulzy papeže Františka

Mezi mnoha jinými objevy se může čtenář této knihy podrobněji dotknout toho, jak novost učení papeže Františka je osvěžující a duchovně plodná. Seznámí se s tím, jak se prohlubuje přijetí Druhého vatikánského koncilu v životě a poslání církve. Je ještě krátká doba, abychom zhodnotili celé bohatství jeho pontifikátu. Určitě však pomůže každému, aby se věcně, solidně a přehledně orientoval v diskuzích, které v církvi dnes probíhají.

Manželství a rodina - cesta k plnosti lásky

Kniha se zaobírá otázkami, které s optimismem a realismem zároveň klade v učení o manželství a rodině papež František. Amoris laetitia obsahuje mnohé zkušenosti, návody i doporučení. Předkládaná kniha je doplněna aspekty, které nabízí církev v případě manželské krize, a tak vždy spolu s moudrou tradicí ukazuje aktuálně nové cesty k problémům každé doby. Nechybí ani nejdůležitější texty, které mohou pomoci k dobré orientaci v současné diskuzi o manželství.

Filokalie I.

„Encyklopedie“ duchovních textů zahrnující zkušenosti četných autorů: pouštních otců, asketů, mnichů, starců, v rozsahu 4. – 15. století. Filokalie znamená přitažlivost k duchovní kráse, která formuje srdce. Asketika totiž nevytváří „pouze“ dobrého, ale přímo krásného člověka. V tomto smyslu také překlad Teofana Zatvornika – Dobrotoljubije – vystihuje starobylý význam slova a více než morální dokonalost vystihuje zářící krásu, která proměňuje – tedy dobrotu, která navenek „vysílá“ krásu.

Od zpovědi ke svátosti smíření

Křest nám dává nový život, nebere však svobodu. Svoboda člověka je křehká i pro křesťana. Stále v něm bojuje starý člověk. Nepřítel chce v člověku zabít Boží život. Postupuje u každého svými zbraněmi. Kristus dal církvi nejen křesta, který obmývá a očišťuje člověka, ale také slzy lítosti, které ve svátosti pokání dostávají sílu křestní vody. Čtenáři se v knize dostává spolu s poučením i povzbuzení, jak se na zpověď nejlépe připravit, co všechno obsahuje, jaký má smysl lidská námaha boje se zlem a jak se vyvarovat možných omylů. Je určena zpovědníkům i kajícníkům.