KNA B2B

Dokonalá láska vyhání strach

Křesťanský platonik Klement z Alexandrie usiloval o propojování světa židovsko-křesťanské víry s řeckou filosofickou tradicí. Byl (ač se o tom v literatuře dost pochybovalo) pevně zakotven v Písmu. Kniha J. Plátové zkoumá v první části odkazy na jednotlivé verše tří biblických janovských epištol, ve druhé části postupuje tématicky a všímá si teologie 1. Janova dopisu jako součásti Klementova učení (především jeho koncepce dokonalého gnostika).

Markovo evangelium 1-8

Komentář pražského novozákoníka Jiřího Mrázka sleduje Markovo evangelium důsledně jako příběh. I když text tohoto evangelia znáte a ledacos jste o něm četli, Mrázkova knížka vám poskytne spoustu podnětů k přemýšlení a možná i nějaká překvapení. Druhý díl (Markovo evangelium 9 – 16) vyjde v roce 2019.

Zachránit lidi od hříchů

Mistr Jan Hus nevypracoval ucelený etický systém. Kniha katolického teologa D. Opatrného se skrze zdroje, z nichž Hus čerpal, snaží vstoupit do myšlení, které formovalo jeho činy. Hus rozhodně nepovažoval teologii za abstraktní vědu odtrženou od života (svědectví, jež přinesl, o tom svědčí). Inspirativní je jeho kritický přístup k teologické tradici, již stále poměřuje Písmem, a také příležitostný humor, jímž poněkud odlehčoval své traktáty. Seznámení s Husovou etikou dává nahlédnout i do morality pozdního středověku, jež je nám, jak D. Opatrný konstatuje, vzdálená i blízká.

Věty křesťanské víry

Stručný výklad základních vět křesťanského jazyka – Apoštolského vyznání víry, Modlitby Páně a Desatera – a jako doplněk vysvětlení, co to je křest a večeře Páně. Kniha je určena těm, kdo křesťanství objevují a zkoušejí, zda by pro ně mohlo být cestou, ale i těm, kdo věty křesťanského jazyka používají, ale mají chuť se nad nimi zastavit a znovu je promýšlet.

Úvod do Nového zákona

Tato kniha (po níž bude následovat Úvod do Starého zákona) je určena všem, kdo se zajímají blíže o Nový zákon. U každé novozákonní knihy si všímá literární struktury, obsahu, historického kontextu, teologického záměru a nových otázek, o nichž se diskutuje v posledních letech. Závěrečné dvě kapitoly se zabývají historií kánonu Nového zákona a dějinami jeho textu.
Autoři vyučují nebo vyučovali na protestantských a katolických teologických fakultách ve Švýcarsku, Francii, Německu a Itálii.
Uspořádal Daniel Marguerat

Teologie opomíjených

Teologie novozákonních knih, kterým se obvykle nedostává tolik pozornosti – třeba proto, že řeší jen některá vybraná témata, a jinými se nezabývají, chybí v nich ucelený systém (což však neznamená, že jej autoři v hlavě neměli). Knížka Jižřího Mrázka čte mezi řádky: v tom, o čem autoři novozákonních knih přímo nemluví, ale lze zjkistit, že to předpokládají. Teologie evangelia podle Marka, Matouše a Lukáše, dopisů Petrových, epištoly Jakubovy a Judovy, Zjevení Janova a pastorálních epištol

A bohové se vracejí

Knížka vypráví „příběh“ postupného slábnutí náboženství v několika uplynulých staletích a posléze jeho mnohostranného zesílení a návratu v nedávné minulosti a současnosti. Po ohlédnutí na tradiční společnost následují kapitoly (1.) o zesvětštění západní kultury od nástupu novověku, (2.) o návratu náboženství a jeho bohů do veřejného prostoru v podobě politických hnutí, fundamentalismu a nábožensky motivovaného násilí, (3.) o formách religiozity charakteristických pro postmoderní kulturu, (4.) o specifické situaci náboženství v české společnosti a (5.) o možnostech navázání na trendy postmoderní doby v církevní práci.

Bible nespadla z nebe

Autor stručně vypráví dějiny starověkého Izraele a prvokřesťanské církve a sleduje, jak během nich postupně vznikaly jednotlivé biblické knihy: za jakých okolností to bylo a jak se na nich ony okolnosti podepsaly. 2. vydání.<BR>Překlad: Z franc. přeložil Jan Keřkovský.

Apokalypsa byla zítra

Poslední biblická kniha – Apokalypsa neboli Zjevení sv. Jana – zavalí čtenáře spoustou symbolických obrazů, které jsou dnes už těžko srozumitelné. Nejsou předzvěstí katastrofy (i když o ní mluví): jde tu především o zaslíbení, které naplňuje už teď naše dny. O jaké zaslíbení jde? To se pokouší knížka E. Cuvilliera ukázat.
Překlad: Z franc. přeložil Jan Keřkovský.

Apoštolské vyznání

Apoštolské a Nicejsko-cařihradské vyznání víry jsou texty, kterými se v dávných staletích pokusili křesťané formulovat obsah křesťanské víry. Jejich jazyk je nám ovšem vzdálený – co říká? A není na čase sáhnout po jiných vyjádřeních? Dotisk 1. vydání.

Bázeň boží a narativní etika

Zrod narativní etické reflexe: autor zkoumá historický okamžik vzniku mravního chování a etické reflexe a v další části pak mravní chování a etickou reflexi v biblické tradici. Publikace je výsledkem badatelské činnosti v rámci výzkukného záměru/grantu MSM 0021620802 – Hermeneutika křesťanské, zvláště české protestantské tradice v kulturních dějinách Evropy – a vychází s jeho finanční podporou.

Bláznovství víry podle Jakuba

Jakubova epištola má pověst spisu, který zdůrazňuje (dobré) skutky a protiřečí tím dopisům apoštola Pavla. „Víra bez skutků je mrtvá“ – ta věta je známá, a přece trochu nejasná: o jakých skutcích je tu přesně řeč? Nepodkládám Jakubovi něco jiného, než napsal? Jiří Mrázek v této knize nabídl čtenářům velmi čtivý výklad Jakubova dopisu opatřený doslovným překladem.

Budu s tebou…

Kniha P. Bukowského se od roku 1994 dočkala už šesti vydání a představuje přelomové dílo německé pastýřské péče druhé poloviny 20. století. Pomocí řady konkrétních příkladů autor ukazuje, jak lze vnést biblický příběh či myšlenku do rozhovoru, aniž by to působilo v jeho dosavadním průběhu rušivě.
Překlad: Z něm. přeložili Hana Coufalová, Ondřej Macek a Ladislav Beneš.

Bůh - můj bližní

Tato knížka promýšlí dvacet pět základních témat křesťanské víry. „Odmítáme se smířit s tím, že by se o náboženství či o víře muselo mluvit jazykem nesrozumitelným, starobylým a dávno překonaným. Chtěli jsme ukázat, že o Bohu, o Kristu, o životě a o smrti, o utrpení i o radosti, zkrátka o všem, co patří ke smyslu lidského života, se dá mluvit normálně,“ říkají autoři této knížky (všichni jsou ze Ženevy a knížku dokončili v roce 1998).
Překlad: Z franc. přeložil Martin Fér.

Co dělá naše jednání dobrým?

Autor – profesor etiky na univerzitě v Ženevě – nenabízí pravidla a poučky, nýbrž podněty pro to, jak se vyznat v pestré nabídce různých pojetí etiky.
Překlad: Z francouzštiny přeložil Josef Lédl.

Člověk mezi nebem a zemí

Analýza a srovnání pojetí víry v dílech dvou velkých postav protestantské teologie 20. století, Paula Tillicha a Karla Bartha. Těžištěm práce jsou dvě obsáhlé kapitoly o pojetí víry obou teologů v průběhu jejich celé teologické činnosti. Třetí kapitola je srovnávací, vychází z analýzy myšlení obou autorů a konstatuje praktickou nemožnost rozhovoru mezi nimi.

Člověk z Nazaretu

Autor přednáší Nový zákon na univerzitě v Lausanne. Tato kniha se snaží shrnout dostupné informace o Ježíšovi z Nazaretu a nevyhýbá se rozhovoru mezi tím, co o Ježíši může říct odborné zkoumání, a tím, co o něm vyznává křesťanská víra. Kniha vhodná pro základní seznámení s Novým zákonem. 2. české vydání.
Překlad: Z franc. 2. revid. vydání přeložila Anna Hánová.

Den se přiblížil

Esej evangelického teologa o základním smyslu křesťanství a o jeho dějinné situaci. Doslov napsala (z hlediska „katoličky jiné generace a jiného zaměření“) Lenka Karfíková.

Epochy dějin dogmatu

Kniha profesora církevních dějin z Hamburku prochází různé etapy křesťanského myšlení od starocírkevních vyznání přes středověké a reformační učení až k věroučným stanoviskům novodobého protestantismu a katolicismu.<BR>Překlad: Pod odborným vedením Jana Štefana z 8. německého vydání z němčiny přeložili Petr Gallus, Ondřej Kolář, Ondřej Macek, Tabita Vejnarová.

Etika a Starý zákon

Starý zákon má kořeny v kultuře, která je nám už hodně vzdálená, občas si sám odporuje a někdy užívá myšlenkové kategorie, které současné uvažování o etice nezná. Nakolik může starozákonní etika (a třeba „Desatero“) pomoci při řešení dnešních problémů? Možná víc, než by se zdálo… John Barton přednáší Starý zákon na univerzitě v Oxfordu.
Překlad: Z ang. přel. Filip a Marie Čapkovi.

Filosofie jako brána k teologii

Kniha předkládá průřez dějinami filosofie z pohledu teologa. Nejedná se však o úvod do filosofie náboženství, nýbrž o základní vhled do Platonovy argumentace, do aristotelské tradice v teologii Tomáše Akvinského a do střetu moderní filosofie s náboženstvím.
Překlad: Z angl. přeložil Tomáš Hančil, úryvky zákl. filosofických textů vybrali T. Hančil a Jan Kranát.

Hebrejská Bible, její kánon a možnosti výkladu

Předmětem této práce je kánon Hebrejské Bible jako interpretační možnost; autor téma rozvádí na pozadí díla dvou významných postav druhé poloviny dvacátého století, Brevarda S. Childse a Jamese A. Sanderse.

Kompendium evangelické dogmatiky

Vůbec první učebnice evangelické dogmatiky dostupná v českém jazyce. Autor – profesor systematické teologie v Osnabrücku – probírá standardní témata, a to vždy ve třech částech: Historický přehled, diskuse 20. století a shrnující teze.
Překlad: Pod odborným vedením Jana Štefana z němčiny přeložili Petr Gallus, Ondřej Kolář, Ondřej Macek a Tabita Vejnarová.

Lukášovská podobenství

Tato práce pražského novozákoníka volně navazuje na předchozí knihu Podobenství v kontextu Matoušova evangelia. Tentokrát se autor věnuje patnácti podobenstvím podle zpracování evangelisty Lukáše: zkoumá, jakým způsobem evangelista s podobenstvími pracuje, jak je zařazuje do vyprávění a jakým způsobem vede čtenáře ke správnému pochopení. Publikace je výsledkem badatelské činnosti v rámci výzkumného záměru/grantu MSM 0021620802 – Hermeneutika křesťanské, zvláště české protestantské tradice v kulturních dějinách Evropy – a vychází s jeho finanční podporou.

Matoušovské studie

Jiří Mrázek: Komu je psáno Matoušovo evangelium,
Jiří Mrázek: Obrat k misii pohanům v Matoušově evangeliu,
David Balcar: Podobenství o dvou synech,
Marta Židková: Podobenství o družičkách,
Jiří Mrázek: Smysl a záměr Ježíšovy „apokalyptické řeči“ v prvních třech evangeliích,
Rut Dvořáková: Prázdný hrob v Matoušově evangeliu v německé tradici.

Milost podle Písma a starokřesťanských autorů

Martin Prudký: Hospodin, »Bůh milostivý« & Izrael, lid »z boží milosti«,
Jan Roskovec: Pojem milosti v pavlovském okruhu Nového zákona,
Petr Pokorný: Markovo evangelium a lukášovské spisy,
Jiří Mrázek: Milost v Matoušově evangeliu,
Jiří Mrázek: Milost v Prvním a Druhém listu Petrově,
Jan A. Dus: Milost u Klémenta Římského,
Matyáš Havrda: Valentinovské pojetí milosti,
Vít Hušek: Nauka o milosti u Ambrože Milánského,
Lenka Karfíková: Augustinův dvojí výklad Pavlovy nauky o milosti,
Ladislav Chvátal: Kosmologické předpoklady nauky o milosti u Maxima Vyznavače.

Milost v antické, židovské a křesťanské tradici

MIROSLAV ŠEDINA: Filosofie a etika v řeckém konceptu připodobnění Bohu – Od Platóna k Filónovi Alexandrijskému.
JAN DUŠEK: Milost v kumránských rukopisech Řád Jednoty a Damašský spis.
JIŘÍ MRÁZEK: Milost podle Čtvrtého Ezdráše.
PETR SLÁMA: „Povstane z trůnu soudu a posadí se na trůn milosti“ – milost v rabínské literatuře.
JAN ROSKOVEC: Milost v janovských spisech Nového zákona.
JAN A. DUS: Milost u Ignatia Antiochejského.
MATYÁŠ HAVRDA: Milost a svoboda v myšlení Klementa Alexandrijského.
VÁCLAV VENTURA: Milost v pojetí prvních mnichů – Dopisy Antonínovy a Pachomiana.
FILIP OUTRATA: Milost u Juliána z Aeclana.
VÍT HUŠEK: Dědictví Augustinovy teologie milosti (do synody v Orange r. 529).
TEREZA POŠTOVÁ: Milost v moraliích Řehoře Velikého.
LADISLAV CHVÁTAL: Zbožštění skrze darované synovství – pojetí milosti u Maxima Vyznavače.
LENKA KARFÍKOVÁ: „Jeho návrat k Otci je zbožštění člověka“ – milost podle Eriugenových výkladů k Janovi.

Milost v patristice

MIROSLAV ŠEDINA, Charis a Charitky: od Hésioda k Filónu Alexandrijskému;
JIŘÍ MRÁZEK, Milost v deuterokanonické a intertestamentární literatuře;
MATYÁŠ HAVRDA, Milost jako pokračující tvoření: Irenej z Lyonu;
PETR KITZLER, Vis divinae gratiae, potentior utique natura: Tertullianovo pojetí Boží milosti;
VÁCLAV VENTURA, Órigenova mnohotvárná milost;
LENKA KARFÍKOVÁ, Milost v Katechetických homiliích Theodora z Mopsuestie;
VÍT HUŠEK, Milost stvoření, zjevení a odpuštění podle Pelagia;
LADISLAV CHVÁTAL, Filanthropia: Pojetí “milosti” u Dionysia Areopagity