KNA B2B

Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století

K náboženství se vyjadřuje nebo na ně má vlastní názor skoro každý, aniž by věnoval pozornost, čas a energii hlubšímu studiu. Tím dochází k neporozumění, chybám a jejich opakování prostřednictvím médií. Dokonce i akademičtí pracovníci a veřejní intelektuálové si někdy pletou jednotlivé církve a náboženské směry, špatně zařazují osobnosti k nim se hlásící a podobně. Posláním tohoto slovníku je proto alespoň dílčí náprava: nelze smysluplně diskutovat o náboženství, aniž bychom znali jeho protagonisty a současně rovněž účastníky těchto diskusí.

Náboženství v menšině

Studie k podobám současné religiozity v České republice. Kniha shrnuje kvalitativní výzkum religiozity ve dvou českých městech střední velikosti - České Lípě a Mikulově - který probíhal v letech 2007-08 v rámci projektu Detradicionalizace a individualizace náboženství v ČR; výzkum byl inspirován šetřením Lancasterské univerzity v Kendalu.

Příliš slábi ve víře

Běžně se hovoří o tom, že Češi jsou „nejateističtějším národem“, což se zdají potvrzovat i mezinárodní sociologické výzkumy. Problém nastává ve chvíli, kdy se na jejich výsledky podíváme hlouběji: velká většina českých nevěřících není úplnými ateisty, příliš pevná však na druhou stranu není ani víra věřící menšiny. A to přesto, že si obě strany o sobě myslí pravý opak a jsou ochotni se za něj dokonce bít. Většina naší společnosti je možná víc „proticírkevní ze zvyku“ než ateistická z přesvědčení, zatímco podstatná část členů církví se svého přesvědčení drží také především silou tradice a zvyku. Tato kniha se snaží prostřednictvím historických a sociologických analýz ukázat, proč tomu tak je a jaké to má společenské a kulturní důsledky.<BR>Zdeněk R. Nešpor je historik a sociolog náboženství, působí jako vědecký pracovník Sociologického ústavu AV ČR a docent na Fakultě humanitních studií UK. V Kalichu vydal Encyklopedii moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska (2009) a Století evangelických časopisů, 1849-1948 (2010).

Století evangelických časopisů 1849-1948

Tato práce je prvním uceleným a vědecky zpracovaným přehledem českých a moravských evangelických časopisů z let 1848–1948. Ideová a teologická orientace časopisů je zde poprvé zřetelně a výstižně naznačena a zasazena minimálně do středoevropských souvislostí. Zvláštního ocenění zaslouží rozsáhlý kritický poznámkový aparát a faksimile obálek pojednaných časopisů.

Sociologie náboženství

Náboženství působí na život společnosti. Má vliv na politiku, kulturu i ekonomiku. Také mnohé sociální instituce vycházejí z náboženských kořenů. Sociologický přístup ponechává stranou pravost jednotlivých náboženství. Soustředí se na výzkum sociálního jednání, vztahů a skupin, které na základě náboženství vznikají. Tato publikace uvádí čtenáře do studia sociologie náboženství. Autoři probírají náboženství v kontextu obecné sociální teorie, věnují se sekularizaci, novým náboženským hnutím i alternativním přístupům k náboženství. Popisují také současnou náboženskou scénu, otázky obnovy a deprivatizace náboženství, etnická náboženství i desekularizaci v muslimských společnostech i v Evropě.
Kniha je určena především studentům religionistiky, sociologie a dalších oborů sociálních věd.

Děkuji za bolest…

Zdeněk R. Nešpor ve své knize Děkuji za bolest… pojednává o české folkové hudbě 60.–80. let minulého století. Nepřináší v ní přitom souhrnné dějiny žánru z pohledu historika populární hudby, ani literární analýzu písňových textů z pohledu historika literatury, ale český folk – který považuje za jeden z našich nejvýznamnějších kulturních projevů daného období – pojednává způsobem v této oblasti u nás dosud zcela neobvyklým: folkovou hudbu a její posluchačské zázemí zkoumá z pohledu sociologie náboženství. Nejde mu přitom jen o vysledování a zhodnocení náboženských témat v písňových textech desítek pojednávaných autorů, ale o sociologické uchopení samé podstaty žánru. Kniha je tak v mnoha ohledech provokativní, ve svých hodnotících soudech neobvyklá, a lze jen očekávat, že vzbudí řadu polemických reakcí. Bylo by dobře, kdyby diskuse nad Nešporovou knihou oživila zájem o tento dnes pozapomínaný kulturní fenomén a přispěla k hlubšímu promýšlení hodnot, které české společnosti přinesl.