Hledám autoraHledám názevHledám podnázevHledám nakladatele 
Obálka Množství Titul Podtitul Autor Nakladatel Druh Vydáno DPC 

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze

Staroměstský mariánský sloup patří k nejkontroverznějším barokním památkám – a to i přesto, že již uplynulo přes sto let od jeho demolice. Cílem této publikace je ukázat široké spektrum představ, reakcí a postojů, které v sobě monument z dílny pražského sochaře J. J. Bendla zahrnul již v době svého vzniku. Události roku 1648, které se staly příčinou jeho vztyčení, analyzuje historik V. Vlnas.

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v PrazePočátky rekatolizace v Čechách v 17. stoletíOndřej Jakubec
Pavel Suchánek
Nakladatelství Lidové novinykniha2020-30359,00 Kč

Chvála ciceronství

Tradice „ciceronství“ v Itálii a především v Římě 18. století, kde učení a výřeční prů­vodci doprovázeli aristokratické návštěvníky a přímo před uměleckými díly jim přibližo­vali jejich estetické vlastnosti a zprostředkovávali jim jejich prožívání, je stále živá i v mo­derním dějepisu umění. Dokladem je přístup celé řady soudobých historiků umění, například M. Baxandalla, F. Haskella či D. Arasseho, kteří v novém světle a v nových souvislostech ukázali díla všeobecně známá a mnohokrát viděná. Jejich dialogy s díly i diváky a čtenáři právem připomínají společenské a zábavné formy zpro­středkování uměleckých děl, jaké byly běžné v dobách před historismem a vědeckým pozitivismem 19. století. V našem prostředí je určitý návrat k „ciceronství“ – tedy k po­zornému prohlížení uměleckého díla a dialogické interakci s ním – spojen s osobností profesora brněnského Semináře dějin umění Jiřího Kroupy (1951), jenž se letos dožívá životního jubilea a jemuž je také tento sborník věnován. Čtyřiadvacet současných českých a zahraničních historiků umění přináší čtenáři v jednotlivých studiích interpreta­ci vždy jednoho konkrétního uměleckého díla (případně souboru děl), a to prostřednic­tvím vlastního osobitého „ciceronského“ dialogu s ním. Někdy jde o díla velmi známá, jindy téměř neznámá, která se jejich interpreti snaží představit, vysvětlit a zpřístupnit jinak, než tomu bylo doposud. Záměrem těchto „ciceronských“ dialogů s uměleckými díly je nejen přispět k jejich lepšímu pochopení a prožitku, ale zároveň poskytnout čtenářům, řečeno slovy Jiřího Kroupy, onu „zábavnou radost z dívání se.“

Chvála ciceronstvíUmělecká díla mezi pohádkou a vědouLubomír Slavíček
Pavel Suchánek
Barristerkniha2010-52395,00 Kč

K větší cti a slávě

Kniha Pavla Suchánka zavede čtenáře do prostředí starobylého premonstrátského kláštera (kanonie) Klášterní Hradisko u Olomouce a jeho uměnímilovných opatů. Nejedná se o obvyklé přehledové uměleckohistorické zpracování historie kláštera, jeho výstavby a uměleckého zařízení interiérů, autor si všímá především (ale nikoliv výlučně) jednoho specifického výtvarného média – soch. Na příkladech několika zajímavých sochařských souborů, které vznikly na různých místech rozsáhlého premonstrátského panství v poměrně krátkém časovém období dvacátých a třicátých let 18. století, jsou v knize čtenáři (a divákovi) přiblíženy konkrétní důvody a okolnosti jejich vzniku. Studie zejména ukazuje, že pro premonstráty a hlavně jejich opaty byly sochy zajímavým médiem, které mohlo plnit celou řadu symbolických i zcela praktických funkcí, že v očích člověka raného novověku byly více než co jiného svébytnými prostředky vizuální reprezentace, tedy veřejného obrazového vyjádření symbolické dimenze postavení objednavatele v soudobé společnosti. Velkorysý a nákladný mecenát hradiských premonstrátů a opatů je tedy jak dokladem jejich prominentního postavení v moravské stavovské společnosti doby baroka, tak i jejich úsilí o symbolické vyjádření jejich aktuálních duchovních, společenských, hospodářských i politických ambicí. Díky tomuto pohledu si dnešní obdivovatel tzv. starého umění možná také může lépe uvědomit, v čem spočívalo ocenění kvalit a hodnot těchto památek v minulosti, tedy před vznikem našeho novodobého, moderního konceptu „umění“.
Pavel Suchánek absolvoval historii a dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1999), postgraduální doktorské studium tamtéž zakončil obhajobou dizertační práce o kulturním prostředí opatů kláštera Hradisko v 18. století (2004). V současnosti působí jako odborný asistent brněnského Semináře dějin umění, zabývá se kulturní historií a dějinami raně novověkého umění ve střední Evropě.

K větší cti a slávěUmění a mecenát opatů kláštera Hradisko v 18. stoletíPavel SuchánekBarristerkniha2007-01395,00 Kč